Současné vedení města rádo mluví o „otevřené radnici“, ale občanům předává informace  neúplné a mnohdy zavádějící. Ve volebním období 2010-2014 měli zastupitelé z koalice i opozice možnost své názory sdělovat svobodně. Pak se ale pravidla pro vydávání Zpravodaje natolik změnila, že zprávy od opozice se mohou dostat k lidem až po několika měsících. Některé články autorů z opozičních stran vůbec nebyly uveřejněny. Využíváme tedy svobodný internet, abychom Vám předali informace o tom, co se v letech 2014-2018 na radnici dělo z pohledu opozice. Obrázek si potom každý může udělat sám.

Automobilů přibývá a v městech s historickými jádry, jako je Vysoké Mýto, místo na parkování těžko najdete. Za naší západní hranicí našli řešení. V centrech měst se stavějí podzemní garáže a parkovací domy.

U autobusového nádraží byly v minulosti zbourány budovy stavebního podniku. Pak se v přední části prostoru vybudovalo parkoviště včetně potřebných sítí.

Investice do opravy bazénu činily v roce 2014: rozpočtová cena 37, 5milionu Kč; skutečná cena po soutěži 30,9 milionu Kč.

V roce 2017 však zvítězila investiční nabídka do opravy bazénu 64,8 milionů Kč. Konečná cena 66.6 milionů Kč.

V roce 2011 bylo zadáno zpracování projektu rekonstrukce bazénu.

Jak utratit veřejné prostředky? Předražením zakázek a nesmyslným zadáním. V období 2010 až 2014 město koupilo stavební podnik u autobusového nádraží. Bylo potřeba zbourat několik budov. Vznikla tak plocha, kde je možné postavit parkovací dům. Za demolici MěSP Vysoké Mýto s.r.o. město zaplatilo 441.108 Kč. Zavedla se kanalizace, plyn a elektrická instalace. Celá zakázka včetně vybudování parkoviště se v roce 2014 zařazovala do majetku v hodnotě 2.550.805 Kč.

O pár let později město bourá budovu a halu starých technických služeb. Nic se nebuduje, ale cena je za bourání je 1.873.192 Kč. Dodavatelem je Stavitelství Trunec s.r.o. Pokud by se použil starý model, to jest kdyby se využilo veřejných prací, cena by byla podstatně nižší.

Sportovních zařízení, především pro mládež, není nikdy dost. Vzniká mnoho nových disciplin, a tak roste i potřeba sportovišť. Ve světě se těší stále větší popularitě takzvané městské sporty, jako je skateboarding, parkur, koloběžky, bikros, ale i street dance. Z pouliční zábavy se někdy staly dokonce olympijské sporty. Mladí sportují tam, kde bydlí, využívají všech prvků, které město nabízí: zábradlí, schodiště, zelené plochy, převisy nebo podchody. V téhle tělocvičně pod širým nebem se vyvinul parkur a skateboarding. Když si dětští cyklisté na volných plochách ve městě udělali dráhu a přidali překážky, vznikl bikros. Některá města nové trendy pochopila a integrují podobná sportoviště do relaxačních ploch.

V roce 2014 proběhl významný převod majetku Pardubického kraje na město Vysoké Mýto. Uběhly 4 roky a je dobré si vyhodnotit, co se dále stalo.

Začalo se areálem technických služeb (dříve bývalé Střední odborné vodohospodářské učiliště v Průmyslové ulici). Stavba i přesun technických služeb byly prakticky dokončeny již roku 2014. Zbylo dodělat rozpracovaný projekt opravy tělocvičny. Tělocvična je dokončena a je to jedna z mála věcí, za kterou můžeme současné vedení pochválit.

Roky jsme svědky, jak pomalu a draze se staví dálnice v naší republice. Vysoké Mýto je jedním z míst, kde neschopnost politiků, úředníků a dopravních „odborníků“ způsobila zácpy, nehody a další potíže. Stačí se podívat na mapu. Prostor mezi Pardubicemi a Mohelnicí vypadá jak vykotlaný zub, rychlostní komunikace chybí. Projdeme si to postupně.

Město má být krásné a uklizené. O tom nikdo asi nepochybuje. Pokud však někdo čekal, že za cca 2 miliony Kč město bude mít malou „Křižíkovu fontánu“, tak se asi diví. Za cenu stavby rodinného domku je jen podivná rekonstrukce. Jedno vodní dílko nám dříve zmizelo z  Havlíčkových sadů zcela. Místo toho tam máme od roku 2009 „Osamělý měsíc“. Náklady na realizaci podivné plastiky činily 700 tisíc Kč. Škoda, voda do parku patří. A jak je vidět, tak i v minulosti předražená díla daňový poplatník uhradil.

Pokud vám město někdy odpovědělo na váš požadavek, že nejsou peníze, tak z uvedených případů je zřejmé, že peníze jsou. Je jich dokonce tolik, že se mohou nesmyslně utrácet.

Pamatujete si, jak vypadal prostor za pivovarem? V minulém volebním období ho město zdarma získalo od Pardubického kraje. Za to přislíbilo, že zbourá polorozbořené stavby, plochu vyčistí a udělá z ní park. Práce v roce 2014 začaly, plocha byla srovnána a připravena k zatravnění. Nejlepší architekti jsou lidé. Proto v zahraničí nechávají plochy volné a čeká se, až uživatelé sami vyberou vhodné trasy. Ne architekt. Předpokládalo se, že tam, kde lidé chodí, se dobudují chodníky. Složité to není ani se zařízením parku. Projekt na herní prvky dělají zdarma dodavatelé těchto zařízení.

Jak prosté.

Čtyři roky uplynuly a výsledkem je jen podivná soutěž a utracených 410 000 Kč. Za tuto částku mohl již park sloužit lidem.

Se železnou pravidelností volíme, zákonitě pak na výsledky voleb nadáváme. Lid už vyzdobil i vysokomýtské zdi oblíbenými hesly „Volby jsou podvod“ a „Kdyby mohly volby něco změnit, zrušili by je“. Proč tak malý jásot nad demokracií?

Na vině je podivný volební zákon, který tvrdošíjně udržují při životě šíbři, manipulátoři a političtí mafiáni. Podle předpisu lidé přijdou k volbám a zvolí si politickou stranu. Při úpadku klasických politických stran bude touto stranou nejčastěji nějaké „nestranické“, „iniciativní“ hnutí, jinými slovy parta místních známých. Takových sdružení je na lístcích plno, takže je téměř zaručené, že lídr na každé kandidátce, při velkém úspěchu možná první dva tři kandidáti, se díky hlasům přátel a známých stanou zastupiteli – čím méně hlasů celkem, tím větší pravděpodobnost.

Je bohužel známo, že dotace často slouží k drancování veřejných zdrojů. Většina lidí se ovšem domnívá, že se tak děje někde „nahoře“ v Praze. Je to pravda, ale ne celá. Všichni víme o viditelném předražení například tunelu Blanka. Projekt stál příliš, ale dnes alespoň dobře slouží dopravě. Méně se ví, že v součtu se daleko víc finančních prostředků ztrácí v krajích, městech a obcích. Proč? Protože jde o menší částky a média všechno čachrování ani nestačí sledovat. Scénář je vždycky velmi podobný. Nejprve vytvoří nesmyslně vypsaný dotační titul, pak se podá ještě horší projekt a ten se realizuje. Výsledkem je utrácení za něco, co se mnohdy ani nedá využít.